Milan Kundera har någonstans klagat och sagt att det tjeckiska språket utgör ett verksamt hinder för landets litteratur att rätt estumeras ute i Europa (inklusive världen).
Men orden är ju till för att dölja våra tankar och sår och vårt hjärta som bankar och slår. Kunderas fundering ter sig som en naiv förevändning för lättja. Det finns hjälpmedel för översättningsverksamheten.
Att med lexikon som kofot bända upp en motsträvig predikatsfyllnad är ingen oäven distraktion heller. Allt har sin tid, att läsa har sin och att förstå det lästa har sin.
Men förstår sig poeterna på litteraturkritiker?
Vítězslav Nezval har skrivit Balada kritikům:
Ne, ne, už nemusím se bát,
že budu vámi odhalen.
nčil jsem dílo (špatné snad),
však skončil jsem je přece jen.
Můžete si mne vypátrat!
Co chtěl jsem, už se podařilo.
Už se mi nemůže nic stát.
Nač soudit mě? Suďte mé dílo.
Že jsem vás, kritikové, zmát?
Že mnohý z vás byl napálen,
když začetl se do balad,
z nichž čpělo to jak z kořalen?
Proč? Že snad básník špatně zvlád to,
o čem se vám sotva snilo?
Nepřišel jsem se s vámi rvát.
Nač soudit mě? Suďte mé dílo.
Nemínil jsem si s vámi hrát
na slepou bábu. Karty ven?
Ač poezie nesmí lhát,
smí zůstat básník zahalen.
Nechte mne. Ať jsem stár, či mlád,
ať si mám třeba přes sto kilo,
ať měl, či neměl jsem kde spát
– nač soudit mě? Suďte mé dílo.
Poslání:
Ať měl jsem nebo neměl hlad,
ať se mi hůř či lépe žilo,
ať nosím ten či onen šat –
nač soudit mě? Suďte mé dílo.